Čechy a Praha
Jižní Morava a Brno
Severní Morava a Ostrava
Ostatní
 | 21. Listopad nejvyšší teplota: 1.3 ℃ - nejnižší teplota: 0.6 ℃ |
| 22. Listopad nejvyšší teplota: 1.1 ℃ - nejnižší teplota: -0.4 ℃ |
| 23. Listopad nejvyšší teplota: 1.9 ℃ - nejnižší teplota: 0.6 ℃ |
 | 24. Listopad nejvyšší teplota: 2 ℃ - nejnižší teplota: 0 ℃ |
| 25. Listopad nejvyšší teplota: 3 ℃ - nejnižší teplota: 0 ℃ |
 | 26. Listopad nejvyšší teplota: 3 ℃ - nejnižší teplota: -0 ℃ |
| 27. Listopad nejvyšší teplota: 4 ℃ - nejnižší teplota: -1 ℃ |
| Dlouhodobá předpověď počasí pro týden (7 dní) začínající dnem 28. 11. 2024 předpokládá občasné sněžení s nejvyššími teplotami 4 ℃ a s nejnižšími teplotami -2 ℃. |
| Dlouhodobá předpověď počasí pro týden (7 dní) začínající dnem 5. 12. 2024 předpokládá převážně polojasné počasí s nejvyššími teplotami 3 ℃ a s nejnižšími teplotami -2 ℃. |
| Dlouhodobá předpověď počasí pro týden (7 dní) začínající dnem 12. 12. 2024 předpokládá převážně polojasné počasí s nejvyššími teplotami 2 ℃ a s nejnižšími teplotami -3 ℃. |
Dlouhodobá předpověď počasí je komplikovaným procesem, který využívá řadu vědeckých metod a pokročilé techniky. V zásadě pro ni platí totéž, co pro jakoukoli předpověď počasí – pro její vytvoření je třeba sesbírat vhodná meteorologická data, uspořádat je a na jejich základě vytvořit vhodný model jejich dalšího vývoje.
Počasím rozumíme souhrn několika základních faktorů – z hlediska běžného člověka bývají nejdůležitější teplota a srážky, důležitou roli ovšem hrají rovněž atmosférický tlak, vlhkost vzduchu a rychlost či směr větru. Tyto faktory lze měřit z pozemských meteorologických stanic, případně z meteorologických balónů . Významnou roli ve sběru dat hrají meteorologické radary, které sledují, kde se vyskytují srážky a jak jsou intenzivní. Sebraná data jsou pravidelně ukládána a dále zpracovávána.
Velkého významu při sběru dat pro přípravu krátkodobých i dlouhodobých předpovědí počasí získaly postupem času meteorologické satelity, které jsou schopny svými pozorováními obsáhnout takřka celou Zemi. Zatímco jejich pozorování v oblasti viditelného světla dodávají informace o vývoji oblačnosti, pozorování v infračervené oblasti spektra poskytují informace o teplotě povrchu i horních vrstev oblačnosti. Pozorování pohybu oblačnosti dává meteorologům cenné informace o směrech větrů.
Na základě sebraných dat jsou za pomoci výpočetní techniky a matematických modelů vytvářeny předpovědi počasí. Již dávno pryč jsou tedy doby, kdy lidé počasí předpovídali pouze na základě změn atmosférického tlaku nebo dokonce jen pranostik.
Vzhledem k množství různých vlivů, velikosti zemského povrchu a z toho plynoucího velkého objemu dat i matematické náročnosti modelů, nelze dosud stoprocentně spoléhat na přesnost předpovědi počasí. Nicméně krátkodobá předpověď počasí pro omezenou oblast bývá již zpravidla velmi přesná. Jiná je situace, pokud vás zajímá dlouhodobá předpověď počasí. S každým dalším dnem totiž přistupují další nové vlivy, které již nebylo možno zahrnout do modelu předpovědi – a její přesnost se tak den po dni zhoršuje.
I přesto je v současnosti pravidelně vydávána Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) pro Českou republiku dlouhodobá předpověď počasí, a to na jeden měsíc dopředu. Z této předpovědi lze vyčíst, zda se máme připravit spíše na teplejší či chladnější počasí, spíše na déšť a sníh či sucho.
Dlouhodobá předpověď počasí uváděná na těchto stránkách vychází z dat ČHMÚ, Světové meteorologické organizace, openweathermap.org a dalších doplňkových zdrojů. Přesto, že se snažíme, aby naše krátkodobá i dlouhodobá předpověď počasí byly maximálně přesné a spolehlivé, je třeba počítat s tím, co bylo výše uvedeno – že žádný proveditelný model není natolik přesný, aby se na předpověď počasí dalo stoprocentně spolehnout.